Přihlášky do SONKP >>> TadýseQ

Červenec 2008

Info

25. července 2008 v 10:52 | Sirenka |  →Appaloosa ranč Lažínky
Ranč Lažínky
Ahoj, chci vám napsat něco o Appaloosa ranči Lažínky, kam sem dřív chdila(4 roky). Lažínky leží u Moravských Budějovic (kde bydlim). Lažínky sou vzdálený cca 3 kilásky, takže se to dá uplně cajk sjet na kole. Jezdim po polňačce. Appaloosa ranč je rozlehlý ranč s čistokrevnými appaloosy, který byli dovezeny přímo z Ameriky. (jen některý, ne všechny- tři hřebci a nějakejch 10 klisniček asi..) Na pozemku : Sták, krytá kruhovka, jízdárna, přístřešek(tam sou hřebci), hala(klisny a hříbata) za kruhovnou výběh a za přístřeškem obrovský pastviny. Přes zimu zůstáváj kobyla nanejvíš ve dvou výbězích na pastvinách, přes jaro a léto chodí spásat trávu až na konec pastvin, takže když si du (nebo někdo jinej) pro svou kobču, je to docela makačka, zvlášť když se ta moje vleče jak sopel. No a vedle , hned vedle stáje a kruhovky má pan majitek postavenej obrovskej srub. I s bazénem. jo a pro nás spešl tam dal záchody. :)
Oficiální stránky:
Objeví se vám stránka, a nahoře v pravým rohu máte přeskočit, tak to dejte jestli se chcete podívat na koně.
z leva - Dadra, pak Perla a nakonec Sendy - "moje" klisnička :* (dřív sem měla Perlu ale.....sem ráda že mám Sendynku, prcku mou malou.
A ještě jednou Perlíska

Hvězdička

24. července 2008 v 17:52 | Siren
TATO HVĚZDIČKA BY SE RÁDA PODÍVALA DO PAŘÍŽE,ALE ZATÍM JENOM SNÍ x'(...POMOZ JÍ TÍM,ŽE SE PODEPÍŠEŠ A VEDLE TOHO NAPÍŠEŠ,KOLIK KORUN POŘISPÍVÁŠ NA JEJÍ ODLETale fakt jenom tolik,kolik by sis doopravdy dovolil(a) ze svých peněz x)..TAK DO TOHO!..A NEZAPOMEN' SI TO DÁT NA BLOG! x)
GaBiK x)-150 Kč
Radka-200kč
Mia.sweet - 200 Kč
selin.free- 200 Kč
GuGluGi - 253 Kč
Št!ka - 222 Kč
J!tu§hk@ - 250 kč

Marketka| - 200,- Kč
Nelik - 200,- Kč

Parry - 1000 Kč (at si užije ×D)
Kate - 300 Kč
Igor - 100 Kč
Irča - 250 Kč
Sirenka- 350,-

Zahřej pejska

24. července 2008 v 17:50 | Siren
Obrázky - Zvĺřata: 4
Ahoj.Tomuhle pejskovi je strašná zima až zmodral.Když si ho dáš na blog tak mu moc pomůžeš.Pokaždé kdo si ho dá na blog bude mu teplíčko a zachvíly bude zase normální.Tak si pospěš ať nám nezmrzne!

Pomoz medvídkovi

24. července 2008 v 17:24 | Sirenka
tehle medvídek stratil svojí životní lásku a moc by jí chtěl dát svoje srdíčko pomůžeš mu tak že si ho dáš na blogíseg a dolu se podepíšeš
↓↓

Řetězáček blogů

24. července 2008 v 17:21 | Sirenka
Toto je Blogový řetěz.
Spojuje všechny blogaře, kteří to čtou...
Pokud chceš v tomto řetězu pokračovat,
zkopči si to na blog a dopiš své jméno tam dolů...xD
http://theblaskeyedpeasblog.blog.cz
ooo http://redblack.blog.cz/
ooohttp://maped.blog.cz/
ooo http://adeka5.blog.cz/
ooohttp://vendikuvblog.blog.cz/
ooo markiss.blog.cz
ooohttp://www.missyandmissy.blog.cz
ooohttp://www.bobinkaa.blog.cz
ooo http://www.mishellka.blog.cz
*** http://www.blacks.blog.cz
:):) http://hanuleprovas.blog.cz
=) http://www.lipowskasarka.sblog.cz
:o) http://blog.lide.cz/qee01/
http://blog.lide.cz/popelnice7
:-) http://klarakosnovska.sblog.cz/
:-) http://ivka654.sblog.cz
:) www.sevlnka12.sblog.cz
:) www.paty369.sblog.cz (:
http://boubiedoure.sblog.cz > =oDDD
:o)
www.blog.lide.cz/stopnuda
http://adelazverinova.sblog.cz/
http://www.sblog.cz/xmacik.
www.randitko.sblog.cz =)
www.xxTASHAxx.sblog.cz♥
www.bublinkova.limonada.sblog.cz xD
http://megy.misa.sblog.cz/
xD
http://Martititinka16.sblog.cz xD
•◘
http://fun.nati.sblog.cz ◘• :-)
***
http://www.alla92.sblog.cz
:* http://doll.weva.sblog.cz ;)
♥♥♥♥
http://hipik.blog.cz/ ♥♥♥♥♥
((((o:
http://piskotamarky.blog.cz :o))))
(o: ♥♥
http://www.MASTER2.blog.cz ♥ :o)
http://www.mishel15.blog.cz :-)
"www.biger.blog.cz " =o)
:)
http://sisters2.blog.cz :)
***
http://haxonice.blog.cz ***
http://meixnerova7.sblog.cz/ *
http://Jitusak.01.sblog.cz/
http://graficka.komnata.sblog.cz/
http://werca-eminem.sblog.cz xD
www.vorysek.blog.cz xDxDxD
!1107!
Andyna!1107!

Shetlandský pony - fotky

24. července 2008 v 17:18 | Sirenka |  →Fotky koní
http://www.volny.cz/vera_markova/Images/01-09.jpgShetlandský pony. Věra Marková (c)2002.
njn copak slawik
/*

Penalizace, druhy soutěží a překážky

24. července 2008 v 15:51 | Siren |  →Parkúr
Penalizace
Skokové soutěže jsou zpravidla rozhodovány podle dvou stupnic a to podle stupnice A a podle stupnice C.
Prohřešektrestné body - stupnice Atrestné vteřiny - stupnice C
1. neposlušnost4žádné
2. neposlušnostvyloučenížádnépoboření překážky44, 3 v rozeskakování
pád koně či jezdcevyloučenívyloučení
překročení stanoveného času1/4 za každou započatou sekundučas není stanoven
překročení přípustného časuvyloučení120/180/vyloučení

Druhy soutěží

Dvoufázové skákání - Parkur se skládá ze dvou částí, pokud dvojice překoná první část bez chyby, hned pokračuje druhou částí, vítězí dvojice, která projela obě fáze a nasbírala nejnižší počet trestných bodů
Honební skákání - Soutěž hodnocená podle tabulky C (chyby se přepočítají na trestné sekundy)
Soutěž do první chyby - Soutěž končí první chybou dvojice.
Volba dráhy - jezdec sám určuje, v jakém pořadí bude překážky skákat, musí překonat všechny a ve správném směru
Skok mohutnosti - skáče se pouze jedna překážka, která se neustále zvyšuje. Vítězí dvojice, která překoná nejvyšší skok

Překážky

Téměř všechny parkurové překážky mají shoditelnou část, její pád se trestá. Každá překážka se musí skákat ve stanoveném směru - vlevo je umístěn bílý praporek, vpravo červený.
Druhy překážek jsou například: proutěnka, kolmý skok, vodní příkop, oxer, dvojbradlí, triplebar, zeď, irská lavice,…
In-out je překážka mezi níž není ani jeden cvalový skok. Zvyšuje pružnost jezdce.

Externí odkazy


Parkúr- chrakteristika

24. července 2008 v 15:45 | Sirenka |  →Parkúr
Parkurové skákání je sport, ve kterém se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami. Za svůj vznik vděčí nejvíce důstojníkům brtiské kavalerie, kteří skoky přes různé překážky považovali za vynikající trénink jak jezdce tak i koně. Parkur má úzkou souvislost s drezúrou, kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci. Na olympjských hrách se poprvé objevuje v roce 1900 v Paříži. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých závodů se směli účastnit pouze armádní jezdci. Od roku 1974 závodí muži společně se ženami.
Soutěžní kategorie (stupně obtížnosti)
V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti od nejlehčího ZM po nejtěžší TT. Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče, určená je i maximální délka a počet skoků a kombinací, předepsané je i tempo. V tomto stupni může být překážka nanejvýš o 10 cm vyšší než je požadovaná výška stupně obtížnosti. Velmi často se v parkuru přistupuje k rozeskakování - pokud víc soutěžních dvojic dokončí parkur bez chyby (a podle propozic soutěže nerozhoduje čas), tyto dvojice se zúčastní ještě jednoho parkuru, který je většinou kratší a o něco obtížnější.
označenípopisvýška v cm
ZMzákladní malé80 - 90
Zzákladní100
ZLzákladní lehké110
Llehké120
Sstřední130
STstředně těžké140
Ttěžké150
TT (skoky mohutnosti)velmi těžké
160
Vybavení jezdce a koně
Při parkurových soutěžích je předepsána výstroj nejen jezdce, ale i koně.
Výstroj jezdceVýstroj koně
jezdecká přilba s tříbodovým úchytemskokové sedlo (na rozdíl od všestranného sedla má méně hluboké posedlí, nižší zadní rozsochu, výraznější kolenní opěrky a bočnice tvarované více dopředu)
jezdecké sako (černé, tmavě modré nebo tmavě zelené, červené)třmeny - dobré jsou s šikmým třmenovým můstkem, nebo tzv. bezpečnostní (pokud se jezdci při pádu zachytí noha, třem vypadne z úchytu)
jezdecká košile s bílou vázankoupodbřišník - při vyšších stupních je vhodný tzv. okopávací kryt, který zabrání, aby se kůň při skoku kopl do břicha
rajtky (bílé, ale ženy mohou mít i béžové)Kamaše pro koně-jsou nutné, aby se kůň nezranil na nohou, když skáče a shodí překážku či jinak upadne
jezdecký bičík (maximálně 75 cm dlouhý)
Vysoké kožené jezdecké boty, nebo chapsy předepsané na závody
Zakázaná výstroj
---cokoliv, co by koni bránilo ve vidění (výjimkou je čabraka, chránící uši koně před mouchami)


Drezúra- fotky

24. července 2008 v 15:39 | Sirenka |  ☼Drezura
Další fotky najdete na stránce autora: www.foto.ornth.sk

Drezúrní pojmy

24. července 2008 v 15:35 | Sirenka |  ☼Drezura
Drezurní pojmy
Kmih: kmihem rozumíme jezdcem vyvolanou energii pohybu a chuť koně jít dopředu pod naprostou kontrolou jezdce. Pohybovat se v kmihu je možné pouze tehdy, když pomůcky holení a otěží jsou v souladu.
Na otěži: souhrou pobídek holení a citlivým vedením otěží se snažíme, aby kůň "šel na otěži". Jezdec by měl holeněmi vyvolaný kmih (chuť jít dopředu) skrz hubu pocítit zpět ve své ruce. Koně, který jde na otěži poznáme tak, že je uvolněn ve vazu, krk nese v klenutém oblouku a s otěží lehce napnutou ochotně přijímá udidlo.
Přilnutí: kůň má dobré přilnutí tehdy, když jde pravidelně na otěži, je uvolněný a svou záď používá korektním způsobem. Správného přilnutí docílíme jemným vedením otěže, která vytváří stálý kontakt s hubou koně bez tahání zpět.
Přistavení: kůň je přistaven k levé či pravé ruce tehdy, když je v krku nebo těle mírně ohnut k té či oné straně. Hlava koně může být přistavena také k levé nebo k pravé ruce. Kůň hlavu ohne vůči krku mírně k jedné ze dvou stran, přičemž ji však musí udržet ve svislé poloze.
Překrok : kůň prostornými chody přešlapuje zadními končetinami stopy předních končetin. V prodloužených chodech musí být toto přešlapování výrazné.

Drezúrní kategorie

24. července 2008 v 15:34 | Sirenka |  ☼Drezura
Drezurní kategorie

Hodnocení, penalizace

24. července 2008 v 15:32 | Siren |  ☼Drezura
Tabulka penalizace:
  1. . omyl - 2 body
  2. . omyl - 4 body
  3. . omyl - 8 bodů
  4. . omyl - vyloučen
Stupnice hodnocení :
  • 10 - vynikající
  • 9 - velmi dobrý
  • 8 - dobrý
  • 7 - dosti dobrý
  • 6 - uspokojivý
  • 5 - dostatečný
  • 4 - sotva dostatečný
  • 3 - téměř špatný
  • 2 - špatný
  • 1 - velmi špatný
  • 0 - nebyl předveden

Proklínám tě, lásko

24. července 2008 v 15:08 | Sirenka |  →Knížky
Název knížky: Proklínám tě, lásko
Spisovatel: Radka Zadinová
Ilustrátor: / není
Nakladatelství: Petra
Dívčí román
Obsah:
Hlavní hrdina, 24letý Tomáš, se jednoho dne zamiluje do krásné a tajemmné dívky Zdeny a brzy se s ní, i přes počáteční nesouhlas - pak ho přímo donutí- její matky, ožení. Brzy po svatbě však zjišťuje, že Zdena je nevyléčitelně nemocná: má rakovinu a k tomu se bojí lidí. Láska , kterou k ní cítí, se mění v bezmocný vztek vůči celému světu a v touhu zastavit čas a jeho neúprosnost. To se mu ale nepodaří. Zdena umírá a on se musí vyrovnat nejenom s její smrtí, ale i s láskou, kterou k ní stále cítí spolu s nenávisti a pro kterou jim osud vyměřil příliš krátkou dobu. Zároveň se potýká s problémy, které se na něj valí ze všech stran, ať už se týkají Zdeniny matky Denisy, která se docela uzavírá do svého vlastního nepochopitelného světa, nebo dívčiny mladší sestry Aleny, pro kterou se Tomáš stává jedinou nadějí v pošlapaném životě. Tomáš i v ní vidí svou spásu a dává jí to najevo tím, že si "hraje" na jejího staršího bratra. Později se jejich vztah rozrůstá a Tomáš si uvědomuje, jak moc pro něj Alena znamená. Tomáš se musí rozhodnout, jestli zůstane s Alenou a nebo navždy opustí prokletá dům plný smutku, kde prožil neopakovatelnou lásku, jež člověka potká jen jendou za život.

Kočky se představují

24. července 2008 v 10:42 | Siren |  →Kočky
Kočkovité šelmy
Zkameněliny dokazují, že kočkám podobná stvoření obývala naši planetu už před mnoha miliony let. Všechny kočky patří do jedné čeledi šelem, které říkáme kočkovití (Felidae). Mezi sedm největších druhů kočkovitýh šelem patří v tomto pořadí: tygr- lev- jaguár- levhart- irbis- puma a gepard.
Největší kočkovitou šelmou světa je tygr ussurijský. Od čenichu po špičku ocasu může být dlouhý až 4 metry.
Tygr je nejsilnější kočkovitou šelmou světa.
Image ViewPuma také patří mezi malé kočky !
Rys červený je jedním z menších druhů koček.
Kočka domácí je oblíbeným mazlíčkem.
Pravěký předchůdce
Smilodon , velká šavlozubá kočka, žil v otevřených savanách ještě před asi 11 000 lety. Fosilní nálezy dokazují, že žil ve smečkách podobně jako dnešní lvi.
Na vrcholu
Velké kočky jsou na vrcholu potravní pyramidy, což znamená, že jich je v porovnání j jinými tvory málo. Mohou dorůstat značných rozměrů a jejich výška se měří v kohoutku od hřbetu po konečky tlap.
jaguár

Bedlingtosnký teriér

23. července 2008 v 17:11 | Siren |  →Plemena psů
Bedlingtonský teriér
41 cm, 10 kg, modrá, modrá s tříslovou, jádrově nebo pískově hnědá
Původ: Jmenuje se podle severoanglického města, v jehož okolí byl vyšlechtěn k lovu zvěře (i vyder) a k hubení krys. K jeho předkům náleží kromě teriérů i honiči (vydrař) a chrti (greyhound, vipet) . Nynější podoba "ovečky" pochází až z dob, kdy se stal vysloveně společenským psem.
Povaha: Inteligentní, rád se učí, snadno vychovatelný, ostaržitý. Stále si zachovává loveckou ostrost a rvavost, a proto je vynikající hlídač. V rodině je něžny a přítulný.
Péče: Čistotný pes, vhodný pro byt. Potřebuje těsný kontakt se svým pánem. Má rád pohyb a hodně zaměstnání . Udržování srsti v požadovaném tvaru je nákladnou záležitostí! Nelíná.

Ardenský kůň

23. července 2008 v 16:49 | Siren |  ☼Plemena koní
Ardenský kůň
Původ:
Francouzko-belgická hranice - Ardeny. Jeden z nejlepších těžkých koní, silný, ale poddajný ardenský kůň, má velmi starobylý původ a jméno po své hornaté domovině na francouzko-belgické hranici.
Arden byl méně masivní a až do devatenáctého století se používal nejen na tahání, ale i na ježdění. Kolem roku 1810 byla přimísena arabská krev plnokrevníka. S peršeronem a buloňským koněm byl křížen později. Tyto pokusy vylepšit plemeno nebyly příliš úspěšné a bylo od nich upuštěno, nicméně adenský kůň byl i nadále velmi užitečným zvířetem. Jeho energie a vytrvalost z něj učinily nenahraditelného vojenského koně během revoluce, v období císařství a zvláště během nechvalně proslulého ruského tažení. Během první světové války byl ardenský kůň žádaným dělostřeleckým koněm. Požadavky zemědělství a dalších těžkých prací vedly k vyšlechtění těžšího plemene a dnes rozeznáváme, kromě původního malého ardena, dva další typy: větší verze ardenského koně známá pod názvem auxois a těžší Ardenias du Nord (dříve známý jako Trait du Nord) s větším rámcem, výsledek křížení s belgickým chladnokrevníkem.
Popis plemene:
Výška- 152,5 - 162,5 cm VKH
Zbarvení- Mourci, červení mourci,stříbřití mourci, ryzáci nebo tmaví ryzáci a hnědáci jsou nejběžnější. Tmaví hnědáci, světlí ryzáci a izabely jsou přípustní. Vraníci,. grošáci, a všechna ostatní zbarvení jsou nepřípustné.
Stavba těla- Rovný profil s mírně vystupujícíme očnicemi; nízké ploché čelo, velké výrazné oči, špičaté uši a široce rozevřené nozdry; středně dlouhý krk, dobře nasazený a dobře klenutý; velmi silné plece; středně těžké tělo s hlubokým hrdníkem, kratším hřbetem a svalnatými bedry; široká kulatá záď; krátké silné a svalnaté nohy.
Využití:
Ardenské koně vydíme i dnes při práci na poli. Jejich nesmírná nenáročnost na krmení z nich činí hospodárné pomocníky na drobných farmách.
Zajímavé údaje:
Řecký historik Herodot a římský císař Julius Caesar již před nějakými 2 000 lety se zvláště zmiňují o koních ze severovýchodní Francie, kteří se tehdy nazývali severní galové, a oslavují jejich vytrvalost a odolnost.
Kostry objevené v této oblasti naznačují, že koně byli vysocí cca 152 cm, což je výška menšího typu ardenského koně, s nímž se setkáváme dnes. Byli to předkové dnešních ardenů.

Ketty

23. července 2008 v 10:19 | Toxic Tears |  →*Moje zvířectvo*

Ketty

Jméno: Ketty (jmenovala se Pinky - Pinky protože když se narodila byla celá růžová-, ale já sem si to nemohla zapamatovat, proto jsme ji přejmenovali na Kettynu)

Věk: 6 let

Datum narození: 3. září 2002

Plemeno: Siamská kočka

Barva(odstín) srsti: Čokoládové odznaky

Pohlaví: Kočka

Výška: cca 20-30 cm

Kdy a jaké utrpěla zranění či onemocnění:
V roce 2004, když s nama byla poprvý na chatě, vylezla na strom, pak nemohla slízt- tak prostě skočila. Jenže skočila na klacek a tak trochu se napíchla za nohu- stehno- měla tak otevřenou ránu, a veterinář pivídal, že jí to nebude zašívat, páč by tam měla prej vzduch- což je logický.

Další (to bych nebrala za zranění, ale budiš) utrpení pro Keťas byla kastrace v roce 2003. Dodneška toho lituju, páč kdybych viděla ty její prcky, uu... mno co, nedá se nic dělat :( :'(

Pak se porvala (taky na chatě) s kočkou, to bylo roku 2005 (myslim, bud 2005 nebo 2004) a to si z bitvy odnesla pěknej škrábanec na noze a na krku. Kdybych ty dvě blbky od sebe neodtrhla, tak si myslim ze toho bude víc. Jo a začala si Ketty, ona je sice srab, ale útočí dycky první- chrání si území.

No, před měsícem, tedy roku 2008, mi nechtěně vypadla z okna... tralala hádejte kdo za to mohl ?! hihi, >JÁ< sem šica, wíme... no to se jí naštěstí nic nestalo- jo a to bylo z druhýho patra.

A ještě tohohle roku 2008 se o5 porvala s kočkama, a měla nějak prokouslou nohu nebo coměla to nateklý jak něco, pár dnů na tu nohu nemohla ani stoupnout, pak jí veterinář předepsal antibiotika a sprej, něco jako dezinfekci, nebo jak se to píše...xD..

Povaha: Drzá, vymazlená, lekavá, bázlivá, chytrá (někdy až moc, co ta si dovolí a co ta nevymyslí...) líná jak veš, ale když jí chytnou roupy tak lítá po baráku nebo po zahradě jak debílek, kterej ani nwí.

Tohle není fotka Ketty, tu sem dám pozdějc, ale jen simaské kočky s čokoládovýma odznakama, abyste viděli, jak taková kočka vypadá.

Karakal

22. července 2008 v 16:45 | Sirenka |  →Kočkovité šelmy
Karakal

Odvážný skokan

Karakal žije v křovinatých oblastech Afriky i na suchých skalnatých místech v Asii. Je to hbitý a kradmý lovec. Často vyskakuje vysoko do vzduchu a chytá ptáky v letu. Živí se však i hlodavci a dalšímy drobnými živočichy. Jeho velké uši se štětičkami jsou velmi cyttlivé na zvuky a také, jako u některých koček, prozrazují karakalovu náladu a úmysly.

Velcí arové

12. července 2008 v 18:03 | Sirenka |  →Papoušci
Velcí arové Rod: ARA
Pestrobarevné velké ary můžete vidět spíše v zoologických zahradách než u soukromých chovatelů, protože vzhledem ke své velikosti a síle potřebují velký prostor a solidní konstrukci voliéry, která by odolala jejich zobákům. Navíc jsou velmi hluční a jejich křik je slyšet na velikou dálku.
Nejčastěji chované druhy
Představím vám tři nejznámější druhy, jejichž populace žijící v přírodě se liší velikostí podle místa původu.
Ara ararauna (Ara araraunda)
Tento nádherný papoušek obývající téměř celou severní polovinu Jižní Ameriky se pozná podle zlatožluté spodní strany těla a blankytně modrého peří táhnoucího se od temene hlavy přes hřbet a křídla až na avrchní stranu ocasních per. Vzhledem se mu velmi podobá ara kaninda (Ara caninde), který se vyskytuje jen na malém území v Bolívii a je velmi ohroženým druhem.
<-- ara kaninda
Ara zelenokřídlý (Ara chloroptera)
Horní třetina těla včetně hlavy rudá, pás zeleného peří napříč přes křídla a posléze přecházející v modrou- to jsou typické znaky tohoto druhu. V přírodě se vyskytuje od Střední Ameriky po severní Argentinu. Mladí ptáci mají na jinak holých lících pírka spíše hnědá než červená a také tmavé oči, což je typický znak všech mladých arů.
Ara arakanga (Ara macao)
Podobá se arovi zelenokřídlému, od něhož se liší jasněji červenou barvou a zlatožlutým pásem na křídlech místo zeleného. Vyskytuje se od střední Ameriky po severní Brazílii. Stavy populace v přírodě v poslední době klesají, zejména v severní části areálu rozšíření.
Chov
Jako potravu doporučuji kompletní krmivo. Jinak základ potravy musí tvořit velké ořechy- para ořechy, lískové oříšky, vlašské ořechy i se skořápkami. Arové žerou i slunečnicvá semena, ale ta by neměla tvořit převážnou část jejich potravy, protože to by mohlo zřejmě způsobit škubání peří. Při zkrmování ořechů doporučuji přidávat vitaminový a minerální doplněk, nasypaný na ovoce nebo zelené krmení.
Zařízení pro hnízdění musí být velmi silné, aby odolalo zobákům arů. Často se používají dřevěné sudy pevně postavené a shora zakryté. Arové během hnízdění bývají agresivní, zejména uměle odchovaní ptáci, proto buďte při každém přistupování k hnízdu velmi opatrní.
Základní údaje
Čeleď: papouškovití (Psittacidae)
Délka: 86-90 cm
Rozšíření: Střední Amerika, většina území Jižní Ameriky
Vyšlechtěné barevné formy: vzácné
Snášenlivost: páry mají být chovány samostatně
Společník pro člověka: péče a ubytování by byly velmi náročné
Krmení: kvalitní směs nebo směs ořechů a zrní, ovoce, zelené krmení
Zdravotní problémy: trpí "chřadnutím arů" a kloakálními papilomy
Rada pro chov: přesvědčte se, že místo pro hnízdění je patřičně bytelné
Hnízdění-nároky: budka se dnem nejméně 45*45 cm, hluboká nejméně 90 cm, dobře vystlaná hoblinami. Praktická jsou boční dvířka umožňující kontrolu
Velikost snůšky: 2-3 vejce
Doba inkubace: 26-28 dnů
Nároky při odchovu mláďat: měkké krmení po vylíhnutí mláďat
Vylétnutí: 12-14 týdnů
Věk: 50 i více let
Ara zelenokřídlý
Ara arakanga
Ara ararauna
Ara hyacintový
Ara vojenský
... ... ... a plno dalších papoušků rodu ARA (do tohohle rodu patří i menší arové, což je např. Ara vojenský, ara rudobřichý, ara červenoramenný, ara žlutokrký a další..)
Zdroj obrázků: www.google.com

Papoušek šedý

12. července 2008 v 17:07 →Papoušci
Papoušek šedý Druh: PSITTACUS ERITHACUS
Základní údaje
Čeleď: papouškovití (Psittaciade)
Délka: 28-33 cm
Rozšíření: pás táhnoucí se napříč střední Afrikou od ostrovů při západním pobřeží až po Keňu a Tanzanii
Vyšlechtěné barevné formy: nejsou známy
Snášenlivost: chovné páry mohou být chovány samostatně, ale ve větší voliéře se dobře množí i v hejnu
Společník pro člověka: velmi oblíbený- vhodnější jsou mláďata uměle odchována, která jsou také levnější než ptáci odchovány rodiči
Krmení: kompletní krmivo nebo směs semen slunečnice a drogných semen obilovin. Burské oříšky miluje, ale nepřekrmovat, dále zelené krmení, ovoce, zelenina
Zdravotní problémy: škubání peří u ptáků chovaných v interiéru
Rada pro chov: velmi důležitá je snášenlivost chovných párů
Hnízdění-nároky: budka se dnem 30 * 30cm, hluboká 45 cm, vystlaná hoblinami nebo kousky dřeva, ze skterých si ptáci naštípou výstelku hnízda
Velikost snůšky: 3-4 vejce
Doba inkubace: 28-30 dnů
Nároky při odchovu mláďat: máčená slunečnice, proso, měkké krmení
Vylétnutí: 10-12 týdnů
Věk: 70 let (i více)
Pravděpodobně nejznámější papoušek na světě a rozhodně nejtalentovanější žák pokud jde o mluvení. Papoušek šedý čili žako má nezaměnitelný vzhled. Povahou je spíš plachý, rozhodně postrádá drzou důvěřivost amazoňanů, a to i když je chován v bytě jako společník. K lidem, které zná, však velmi přilne. Jeho přirozené volání není zvlášť hlasité ani pronikavé, skládá se ze série hvizdů. Pak se ozývá ještě chraplavým voláním sloužícím jako varování.
Barevné formy
Papoušek šedý se vyskytuje ve dvou různých barevných formách. Liberejský poddruh P. e. timneh, který je oproti standardní formě o něco manší, žije na území Sierry Leone, Libérie, Pobřeží Slonoviny a Guineje. Je také celkově podstatně tmavší, ocasní pera má spíše kaštanově hnědá než jasně červená a horní čelist zobáku má šedohnědou, nikoli černou. Samci mají vždy tmavší barvu než samice povházející ze stejné oblasti.
Chov
Papouška šedé lze do venkovní voliéry celoročně umístit až po důkladné aklimatizaci. Jsou to velmi společenští ptáci, proto je pro chovné účely lepší začít s několika jedinci obojího pohlaví a nechat je volně spárovat. V poslední době sice převažuje tendence držet chovné páry samostatně a uvnitř budovy, aby se maximálně využilo jejich reprodukčních schopností (mohou hnízdit po většinu roku), ale lze je úspěšně mmnmnožit i v hejnu ve voliéře.
Když chováte papouška šedého v budově, musíte ho pravidelně sprchovat, aby si udržel hladké peří. Jinak by si ho mohl začít trhat a tohoto zlozvyku už by se nemusle zbavit.
Důležitý je také pestrý jídelníček- žakové sice milujé slunečnicová semena, ale ta veškeré jejich potřeby nepokryjí.
P. e. timneh
<--Ve zbarvení jednotlivých ptáků mohou být drobné rozdíly- někteří jedinci mívají světlejší peří se stříbřitým nádechem.